http://filfedra.own.cz/ http://filfedra.own.cz cs http://filfedra.own.cz/templates/Summer/images/system/rss-logo.gif http://filfedra.own.cz/ 60 60 http://filfedra.own.cz/uncharted-waters-2-new-horizons-overview.a29.html Rok 1522 – doba velkých objevů. Šest odvážných cestovatelů různých národností a s různými sny a cíly se vydává do světa za dobrodružstvím. http://filfedra.own.cz/ondra-foltyn.a28.html Staroměstský sedlák Ondra Foltýn byl svobodník. Byl mladý, statný, chytrý a rozvážný. Mezi ostatními byl tuze oblíben a vážili si ho i starší hospodáři. Ondru upřímně milovala Madlenka, dcera rechtora Šoltýse. http://filfedra.own.cz/o-tajemnem-jezirku.a27.html Na místě dnešní nemocnice stával v Ráji zámek. Před zámkem se nacházelo nevelké jezírko s bílými lekníny a ještě bělejšími labutěmi. Pověst vypráví, že jediný syn prvního majitele zámku miloval krásu přírody a byl vášnivým myslivcem. Celé dny trávil toulkami po okolí v darkovských lesích nebo u louckých rybníků, odkud se vracel vždy až za tmy. http://filfedra.own.cz/o-strybrnocce.a26.html Za dávných časů, pokrývaly Karvinou a její okolí hluboké lesy. Teprve mnohem později, byly lesy místy vymýceny a půda zúrodňována robotujícím lidem. Lid na panském dřel od východu do západu slunce a potil pot i krev pro svého pána, poháněn jeho nelidskými dráby. Pánům i jejich sluhům nejednou oplácel zlé zlým, syn janovického fojta Šebesty, zbojník Ondráš, pán Lysé hory. http://filfedra.own.cz/o-pusteckem-a-pepikovi.a25.html Pepíkovi zabilo otce v dole. Táta denně fáral s kamarády do dolu, ale jednou se nevrátil domů. Od stropu se uvolnil veliký balvan a nešťastníka zabil. Když ho kamarádi pod závalem našli, byl už mrtev. http://filfedra.own.cz/decmanek.a24.html Jedná část lesa v Loukách je místo divoké a pusté, plné děr a podolí. Lidé je kdysi zdaleka míjeli, třebaže věděli, že tam rostou největší houby a nejsladší maliny. Za nocí by se tam teprve nikdo neodvážil. Všichni věřili, že tam straší zlí duchové, kteří střeží Ondrášovy poklady. Tvrdili, že viděli, jak se tam na Velký pátek sušili na slunci zlaté peníze. Lidé věřili, že ty peníze lze získat, přehodí-li se přes ně kovuprostý předmět. Tehdy prý zlí duchové ztratí nad nimi zlou moc. http://filfedra.own.cz/o-marycce-a-zlatem-hmozdiri.a23.html Sedlák Mazur z Fryštátu byl svobodný člověk. Měl jednu dceru Maryčku. Teprve nedávno ji bylo 16 let, ale rozumu nabrala za tři zkušené hospodáře. Bylo to děvče nejen hezké, také milé, pracovité a veselé. Jednou při orbě na svém poli, které sousedilo s hraběcím, vyoral Mazur zlatý hmoždíř. Ohromě ho to vylekalo. Chtěl ihned běžet na zámek, zlatý hmoždíř odevzdat. Marně ho Maryčka prosila a varovala, aby s hmoždířem na zámek nechodil. Uvidíš, říkala, že z toho budou jen samé nepříjemnosti. V zámku budou chtít po tobě i tlouček a ten si přece nenašel. http://filfedra.own.cz/jak-pustecky-pomohl-franckovi.a22.html Tato stará havířská pověst se prý kdysi dávno udála na karvinské šachtě" Františce". Staří havíři ji slýchávali už od svých otců. Ti tehdy ještě neznali výtah. Lezli dolů i nahoru po žebřících a vytěžené uhlí táhli nahoru pomocí dřevěných vrtáků. http://filfedra.own.cz/o-carovnem-zvonu.a21.html Tato pověst se váže k části dnešní Karviné zvané Fryštát. Ve starém městě Fryštátě žili pracovití lidé, kteří svou pílí zajistili jeho rozkvět. Byla zde úrodná půda, lidé nevěděli co je hlad a bída, řeka Olza dával hojnost ryb. http://filfedra.own.cz/poloha-rozloha.a20.html Statutární město Karviná se nachází v severovýchodní části České republiky v údolní nivě řeky Olše a jejího přítoku Stonávky, asi 18 km východně od Ostravy. Rozloha území města činí 58 km2. Průměrná nadmořská výška území je 230 m.n.m. Severní hranice města tvoří současně státní hranici s Polskem. Podnebí oblasti v níž se město nachází lze zařadit do mírného pásu a je mírně kontinentální. http://filfedra.own.cz/klimaticke-pomery.a19.html Klima na území města, resp. v oblasti ve které se nachází, je ovlivněno vzdušnými prouděními při styku vzdušných polárních a subtropických mas. Zatímco Beskydy uzavírají cestu teplejším jižním větrům, rovinná poloha území otevírá cestu severním prouděním. Tato návětrná strana se významně projevuje ve srážkové činnosti, z čehož vyplývá celkově drsnější a vlhčí ráz podnebí. http://filfedra.own.cz/hydrologicke-pomery.a18.html Po hydrologické stránce se území Karviné nachází v úmoří Baltského moře a povodí řeky Odry. Hustota říční sítě je zde poměrně vysoká. Největším vodním tokem je řeka Olše, do které se z pravé strany vlévá Staroměstský a Karvinský potok, přitékající z rybniční oblastí Olšiny. Z levé strany pak Mlýnka, Solecký potok a Stonávka. http://filfedra.own.cz/geomorfologicke-pomery.a17.html Dle regionálního členění reliéfu se území města nachází v Ostravské pánvi, která je součástí oblasti Severních Vněkarpatských sníženin, provincie Vněkarpatské sníženiny. Po geomorfologické stránce je mírně zvlněná Ostravská pánev čtvrtohorní nánosovou nížinou, jejíž hlavní rysy byly utvářeny ve starších čtvrtohorách mocnými nánosy ledovcoříčních a větrných usazenin. Její reliéf lze označit jako plochou pahorkatinu s erozně akumulačními znaky, s mírně teplým a suchým podnebím a mírně teplou zimou. Původně bylo celé území města pokryto dubojehličnatými lesy. http://filfedra.own.cz/geologicke-pomery.a16.html Z geologického hlediska tvoří území mírně zvlněná flyšová pahorkatina, kterou charakterizují čtvrtohorní sedimenty domácího i cizího původu. Na pokryvu se podílejí především sprašové hlíny a lakustrinní usazeniny, přičemž pokryvy sprašových hlín patří k nejmladším uloženinám poslední doby ledové a byly naváty na starší podloží. Nezachovaly se však v původní podobě. Zatímco v glacifluviálu převládají horniny karpatské nad horninami severskými a objevují se v něm hojně eratické balvany různého petrografického složení a velikosti, v údolní nivě řek Olše a Stonávky a jejich přítoků nalezneme nejmladší usazeniny. Jsou to štěrkopískové a hlinité náplavy vznikající v současné době, tj. recentně. V oblasti ústí Stonávky do Olše dosahují šíře 4 km. http://filfedra.own.cz/pudni-pomery.a15.html Půdní pokryv na území města není zdaleka tak homogenní jak by se mohlo zdát při pohledu do mapy. Ve skutečnosti se zde rychle střídají půdy na krátkých vzdálenostech, což vede k tvorbě pestré půdní mozaiky, která je zvláště významná u půd nivních poloh. Je to dáno povahou aluviálních sedimentů a stupněm zamokření, u hnědých půd pak zejména hloubkou profilů a výskytem skeletu. http://filfedra.own.cz/flora.a14.html Regionálně-fytogeografické členění klade území města do fytogeografického obvodu Karpatského mezofytika, do okresu Ostravská pánev (83). Dle Biogeografického členění České Republiky (Culek M. et al. 1996) je území Karviné v Ostravském bioregionu (2.3), který je součástí polonské podprovincie. Podle rekonstrukční geobotanické mapy (Mikyška R. et al. 1972) původní porosty tvořily podmáčené dubové bučiny (Carici-Quercetum prov.), na náplavech řek a potoků tvořily původní porosty luhy a olšiny (Alneto glutinosae,Salicetea purpureae). http://filfedra.own.cz/fauna.a13.html Místní fauna patří podle výskytu svých charakteristických zástupců do oblasti středoevropské. Podle zoogeografické rajonizace ČSSR (Mařan J.1956, 1958, 1965 in Buchar J. 1983) pak do podkarpatského úseku provincie listnatých lesů. Její pestrost je dána rozmanitostí biotopů, podobně jako u rostlinstva, proto i bohatost živočišných druhů je zde menší. Navíc činností člověka se původní složení fauny značně změnilo, zejména mýcením lesů ve prospěch ploch pro zemědělské účely, zvýšením hustoty osídlení,zastavěností a záborem polí pro průmyslové účely. Velmi nepříznivě se zde v minulosti projevily exhalace, tekuté odpady a chemizace v zemědělství. http://filfedra.own.cz/kapitola-i.a1.html Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. V dávných dobách bylo toto území pokryto rozsáhlými lesními komplexy s místy se vyskytujícími travnatými stráněmi. http://filfedra.own.cz/kapitola-ii.a2.html Jediným nositelem městského práva, jako druhé sídlo těšínských Piastovců, však byl na tomto území pouze Fryštát, a to již od roku 1327.Díky své strategické poloze na "Jantarové stezce" vedoucí z Uher přes Slezsko k Baltu, se stal významným střediskem obchodu a řemesel. http://filfedra.own.cz/kapitola-iii.a3.html Podstatným mezníkem v zalidněnosti a sociálním složení obyvatelstva Karviné bylo období let 1315-1330, kdy došlo i k výrazným změnám národnostního složení. K původnímu obyvatelstvu přibyli přistěhovalci německého původu. http://filfedra.own.cz/kapitola-iv.a4.html Pokud jde o počet obyvatel Karviné, ten v 17. století prodělal, zejména v době po Třicetileté válce v době Protireformace velkých změn. http://filfedra.own.cz/kapitola-v.a5.html Významným mezníkem v historii původní vesnice Ráj, která byla původně součástí panství Fryštát, bylo založení zámku Ráj v roce 1563, kdy panství Fryštát spolu s panstvími Bielsko, Skoczow a Legnica podle rodové smlouvy získal těšínský kníže Bedřich Kazimír. http://filfedra.own.cz/kapitola-vi.a6.html V roce 1648 koupil Ráj spolu s Petrovicemi svobodný pán Emmerich Sunek z Budatína – mladší syn Jana Sunka z Jesenice a Budatína, který již v roce 1592 koupil panství Bielsko a usadil se se svým rodem na Těšínsku. V prosinci 1660 pán Emmerich Sunek nečekaně zemřel a majetek zdědil jeho syn svobodný pán Jan Jiří Sunek z Budatína, který zastával úřad císařskokrálovského komořího a komorního prezidenta v Uhrách. http://filfedra.own.cz/kapitola-vii.a7.html Fryštátské panství spolu s Rájem koupil roku 1792 majitel sousedního karvinského panství, zámožný aristokrat a významný důlní podnikatel hrabě Jan Larisch-Mönnich. A tak po více než padesáti letech došlo ke změnám v majetkové držbě. http://filfedra.own.cz/kapitola-viii.a8.html Roku 1899 projevil o tento majetek zájem úspěšný podnikatel a velkoprůmyslník hrabě Jindřich Larisch-Mönnich. Ten, přestože veškerý rodinný, společenký a politický život soustřeďoval většinou na svých sídlech ve Fryštátě a v Solci, věnoval své zvelebovací úsilí i zámku Ráj. http://filfedra.own.cz/kapitola-ix.a9.html Darkov byl až do roku 1865 administrativně sloučen s Rájem. Svou samostatnost získal až 15.12.1865. Na jeho vývoj měla bezprostřední dopad těžba černého uhlí a nález světově proslulých léčebných pramenů. http://filfedra.own.cz/kapitola-x.a10.html S léčením jodobromovými vodami se v Darkově začalo v roce 1865 – v době kdy úředně povoleným lázeňským místem byl nikoliv Darkov ale Lázeňské místo Ráj. Darkov obdržel status lázní až v roce 1867. První sanatorium bylo postaveno v roce 1872 a neslo název CURANTSTALT ROY DARKAU. http://filfedra.own.cz/kapitola-xi.a11.html Průmysl na území dnešní Karviné ještě na konci 18. století tvořilo výhradně tkaní plátna. Jinak bylo území Karviné výhradně zemědělským územím. Málo známým faktem je, že Karviná byla v 18. století, v rámci Rakouské monarchie, poměrně významným producentem vlny. K zásadní změně došlo po objevení černého uhlí, které se začalo na území Karviné poprvé těžit po Sedmileté válce v roce 1776. Historie Karviné, jakožto města s hornickou tradicí trvá již bezmála 230 let. Jak již bylo zmíněno, byl to rok 1776, kdy došlo k objevení a zahájení těžby černého uhlí v Karviné. Stalo se tak tedy těsně po ukončení Sedmileté války za vlády Marie Terezie, kdy hrabě Jan Larisch započal s těžbou v šachticích "Jindřich" a "Zdař Bůh" na návrší vrchu Ptáčník. Podíváme - li se na věc z hlediska celého Ostravsko - Karvinského revíru, byla Karviná druhým městem po tehdejší Polské (dnes Slezské) Ostravě, kde se započalo s těžbou černého uhlí. http://filfedra.own.cz/kapitola-xii.a12.html Černé uhlí však na území Karviné netěžili jen Larisch - Mönnichové, v roce 1853 založil podnikatel František Handwerk společně s hrabětem Zdeňkem Žerotínem Jámu "Gabriela" - údajně měla 402 m. Důlní neštěsti na této jámě v roce 1856, kdy došlo k explozi výbušných plynů mělo za následek vydání zákazu kouření a otevírání lamp v dole Horním úřadem, přesto v roce 1859 shořelo veškeré dřevěné vybavení jámy. V roce 1862 prodali důlní pole původní majitelé Těšínské arciknížecí komoře.